Jestliže patříte k takovým těm rýpalům, kteří se občas zajímají víc o lingvistickou podstatu věci, a potom teprve o obsah slov, pak jste na tom podobně.
Co je vlastně pronájem?
Už jste se zamysleli někdy nad tím, jak postupem doby získávají některá slova jinou podobu, i když jde o stále stejný význam? Co takové slovo pronájem? Jak byste definovali tak jednoduché a běžně užívané slovo někomu, kdo jej nikdy neslyšel? Je to těžké? Pokusme se o to.



Ve své podstatě jde o půjčení věci na určitou dobu. Ale samozřejmě pod nějakou podmínkou. Před mnoha stovkami let měl význam tohoto slova určitě jinou podobu. Lidé si věci půjčovali vzájemně. A možná i bezúplatně.
Pak ale někdo zjistil, že si stále ostatní od něj něco půjčují, protože se jim to vyplatí. Ale tomu někomu docvaklo, že jemu se to nevyplatí. I když za propůjčení dostal třeba slepici, nebo hrst soli.

A tak se pronajímání stalo živností.

Vezměte si třeba zedníka. Má živnostenský list a svou profesi svědomitě vykonává. Je na něm, aby splnil požadavky zadavatele. Ale stačí mu peníze na to, aby si pořídil některé pomůcky, které občas také potřebuje? Ne. Co udělá? Využije nabízený pronájem lešení, aby nemusel pořizovat tento trubkovitý systém za velké peníze.

Vyplatí se oběma stranám tento systém? Ano, vyplatí. Zedník si za slušný obnos peněz lešení pronajme. Pronajímatel zase za půjčení věcí dostane peníze. Oboustranně si vypomohou. Obě strany jsou spokojeny.



Zedník si pronajaté lešení postaví, kde právě potřebuje, potom jej vrátí a nemusí starat o uskladnění. Při dlouhodobější spolupráci jistě padne nějaká ta sleva pro řemeslníka, protože se pronajímateli pravidelnost odběru vyplácí.
Ale to tady mluvíme jen o jednom zedníkovi. Co takové velké stavební společnosti? Ani ty se nemusí zdržovat přípravami na vlastní stavbu.
Pronajímatel lešení trubkový systém nejen dodá, ale také podle vytvořené dokumentace postaví se svými montážními dělníky.

Pronajímání se vážně vyplatí oběma stranám!