Mužské a ženské tělo se v mnoha ohledech liší, a jestliže vyslovíme výraz „prostata a její příznaky“, ženy si mohou oddychnout. Sice se jich tento problém bezprostředně netýká, ale jen čistě hypoteticky. Orgán mužství, jak jej někteří přezdívají, totiž zasahuje i do jejich života, jestliže žijí v partnerském svazku.
Chorobné zvětšování prostaty je onemocnění mužů středního a vyššího věku. Nepatří sice k těm, které je přímo ohrožují na životě, ovšem jde o velmi nepříjemné stavy, provázející pacienta téměř na každém kroku.
Projevují se nejčastěji:
· Přerušovaným tokem moči a pocitem nedostatečného vyprázdnění močového měchýře.
· Častým nutkáním na močení, což znepříjemňuje život opakovaným odbíháním na toaletu.
· Neschopností udržet moč.
· Nočním probouzením se a nutkáním na močení i v průběhu spánku.
· Vymočením pouze malého množství moči, a většinou pod malým tlakem. Tehdy je nutno k vymočení vydat značné úsilí.
U mužů ve věku nad 50 let se tato choroba objevuje poměrně běžně, v současné době ovšem postihuje už i populaci mladší. Podle statistických údajů jde o každého osmého muže ve věku od 40 do 50 let, a o každého čtvrtého muže ve věku od 50 do 60 let. Muži starší 70 let jsou zpravidla postiženi zbytněním prostaty v počtu 9 z 10.
Jsou to hrozivá a zdrcující čísla, která ovšem souvisí s mnoha faktory. Jednou z příčin, potažmo důsledků, je metabolit testosteronu, tzv. dihydrotestosteron DHT. Ten má přímý vliv na prostatické žlázky, které vylučují sekret, důležitý pro tvorbu ejakulátu. Jestliže se v těle zvýší produkce estrogenu, prostata je citlivější k DHT, a to pak vede ke stimulaci růstu prostatických buněk.
Někteří vědci tvrdí, že potíže mohou vyvolat i některé rostliny s estrogenními účinky, např. luštěniny. To se však může ukázat jako slepá ulička, která zkoumá pouze jednu ze složek luštěnin. Právě luštěniny (soja, fazole, čočka a hrách) představují základ stravy mnoha asijských a „primitivních“ národů, které paradoxně problémy s prostatou a další „civilizační choroby“ takřka vůbec neznají.
U problémů s prostatou je tedy stále platná především prevence, která spočívá v racionální životosprávě, v eliminaci stresu, v zajištění dostatečného pohybu, v omezení alkoholu a kouření. Pozitivní výsledky také vykazují lidé, kteří se věnují výživě s převahou rostlinných složek s dostatkem živin v podobě vitamínů, minerálních látek a enzymů.