Také to občas míváte? Takové to zastavení se po několikadenním vypětí a zamyšlení se nad tím, jak ten čas letí. Hned vyvstanou otázky, jak jste ten rychle ubíhající čas vlastně prožili? Kolik radostí a štěstí jste si během té doby užili? Co nového jste zažili? Jak bohatý byl onen čas?

S hrůzou zjistíte, že jste se vlastně ani pořádně nezastavili. Že jste si ani sebemenší radost neudělali.

Stále jen povinnosti a žádná zábava. Jen se podívejte do zrcadla. Co vidíte? Strhanou tvář, koutky rtů svěšené směrem dolů, pohled unavených prázdných očí. Co Vy na to? Je to normální?

Okamžitě s tím něco udělejte

Vždyť Vy se už neumíte radovat z maličkostí kolem sebe! To je na pováženou. Ani si nevšimněte, jak krásná je zimní krajina schovaná pod sněhem, jak úžasné je světlo, které se odráží od sněhové plochy. Jakou radost mají děti ze sněhové nadílky. Už si vůbec ničeho nevšímáte. Cožpak to je nějaký život?

Dejte se do kupy a zastavte se. Zastavte se tak, abyste mohli opět vnímat krásu a štěstí kolem sebe. Buďte součástí veselého okolí.

Nutit se nemusíte

Uvidíte, že dokážete dát do pozadí některé své povinnosti, abyste mohli začít vstřebávat radost ze života, který žijete jen jednou. Ani se nebudete muset do ničeho nutit. Uvidíte, že to půjde samo. Jen to chce vyčistit mysl od věcí, které Vám stejně neutečou. A možná, že některé povinnosti můžete delegovat také na ostatní spolupracovníky, nebo členy rodiny.

Udělejte si čas pro sebe

První, co si musíte udělat, je čas. Čas, který budete mít jen pro sebe. Věnujte jej pouze tomu, co Vás zajímá. Co Vás činí šťastnými a veselými. Uvidíte, že v době tohoto časového období nasajete životní energii a optimismus. A dokonce se velmi příjemným způsobem můžete i vzdělávat v oboru, na který nemáte čas. Právě proto není důvod na něco čekat, nebo něco oddalovat. A radost rozhodně neodsouvejte. Té není nikdy dost!